Luky

No já si myslím, že ten pilot ani moc vážně nemluvil o druhý zteči. Spíš jen o schopnosti odpalu při vysokým AoA, kdy při 60° u R-73EM (nebo R-73RDM2) a dalších úhlech u letadla se už dá hovořit o palbě "přes rameno". Já tam nebyl a do hlavy mu nevidím :). Nebo to myslel tak, že prostě dostanou model, který je toho schopen, když má odpovídající vybavení (to, že oni ho nemají, je věc druhá). Prostě upgrade z mod1 na mod2? Ani jsem nepomyslel na to, že by ten Archer měl v sobě třeba algoritmus na rozlišování siluety nebo něco podobného - asi i nepraktický při hypotetickém konfliktu Rusko vs Ukrajina (leda by to bylo v RGB a koukalo na vlaječky :). Každopádně bych ty upřesňující informace spíš očekával z letounu nosiče - myslím, že se tomu říká "mid course update". A to buď z updatovanýho HMS (starej to určitě neumí), nebo z radaru/radarů. Píšu z radarů, protože některý Suchoje byli vybaveni druhým (zadním) radarem mezi motory. Prý si jsou ty radary schopni předávat informace a vlastně všechny senzory jsou propojený - radar v předu, v zadu, IRST, HMS. To propojení VŠECH systémů bych ale očekával jen pro prvotní odpal, na ten update při letu bych odhadoval jen radary + možná nový HMS. Pak už žádný další IFF na střele nepotřebuješ. Já byl teď pár dní pryč a trochu se mi v hlavě rozležely ty trochu rozporuplný informace ohledně rozhledu čidla R-73. Možná má stále rozhled jen +-60° a ne více ani po odpalu. Mě napadlo, že Archer je znám tím, že díky vektorování tahu může lítat s vysokým AoA. Takže když po odpalu v extrémní situaci poletí 30° AoA + 60° čidlo, může vlastně sledovat cíl, který se nachází 90° od směru letu střely. Tak to ale na tom webu neprezentovali - napsali 60 na pylonu, 90 po odpalu. Jinak hodnotu mezního AoA této rakety jsem nikde nenašel, abych ověřil, zda to tak vůbec mohli myslet. Luk

Popořadě: To, že střela má možnost koukat čidlem po celé přední polokouli, tedy 90° na všechny strany neznamená, že musí tu oblast pozorovat a zpracovávat naráz. Je to jen možnost, kde všude můžeš hledět - jako když točíš oční bulvou. Když koukneš zornicí 45° do strany neznamená to, že máš rybí oko - furt máš ohnisko 50mm. Když se koukneš na přední části těch raket, tak tam opravdu mají půlkulový průhledný vrchlík - a za ním to očičko (ať analog či digitál). čili při dostatečné volnosti závěsu a malém předsazení ke špičce můžou koukat do strany (3,9 hodina). Díval jsem se právě na videa 9X od výrobce - byly tam například záběry, kdy je obraz rozdělen na 2 části - to co vidí čidlo a zároveň vzdušná situace (F15 s 9x a vedle QF-4 pár set metrů nalevo na úrovni). Střela po odpalu udělá prudký obrat a uhání k cíli. Kdyby měla při 128x128 bodů zpracovávat celou polokouli, nemohla by nikdy nic vidět a rozlišit. Je to spíš jako když se koukneš dalekohledem. F-4 silueta, jasně čitelná od počátku se zvětšuje, pak si čidlo upravuje expozici a vidíš jednotlivé detaily na cíli - jak jsou plechy různě zahřátý, hodně světlé motory- pak cíl vyplní celý záběr a BUM. Co se týče fyziky- je pravda, že ta druhá steč nemusí vždy vyjít ve prospěch střely, ale určitě to není tak ztracený, jak naznačuješ. Důležitý jsou ty rychlosti + další věci. Spousta vzdušných bojů se vede při rychlostech dost pod Mach 1. Zejména ty blízké dogfajty. Je spousta videjí z reálných soubojů (Řecko vs Turecko, různý cvičení atd.), kde je vidět krz HUD. Ty letadla se často ke konci plouží i pod 200 knotů! Ale i třeba při 350 kt když odpálíš nějakou z těch střel hodně OFFboresight, tak se nestane aby letěla papírových 2,5Machu. Při ostré zatáčce bude ráda, kdyby se přiblížila rychlosti zvuku (a to sotva). Čili ani ty poloměry, ani ty únikový vzdálenosti cíle nebudou tak dramatický + navíc viz výše popsaný záběr (detail výhledu) čidla hlavice. Pak se to dá zlepšit dalšíma věcma, jako je okamžik zážehu motoru a podobně. Myslím, že tak modifikovali nové verze Pythona - první zatáčku udělá z enerigie po vypuštění (jako manévrující bomba), pak teprve zažehne motor, jehož síla se tedy nepere se záměrem rakety letět na druhou stranu a vlastně celá se vynaloží správným směrem. Mimochodem Python nemá vektorování, ale propracovanou aerodynamiku ploch... Jinak budoucnost je v úplné kontrole nad motorem střely. Proto teď cpou často do raket ještě ty druhé, proudové co mají výdrž a dají se asi i trochu ovládat. Za ten fígl co popisuje Růžička Ti hrozně děkuju. Konečně můžu spát . BTW není to náhodou to "proporcionální přiblížení"? Mám pocit, že první R-60 to neměly, další už jo. Jo koukám na tu Nohu. A je to jediný co v TV sleduju. Připomíná mi to, jak jsem kdysi čekal na ABC a cestou od schránky přečetl komix na zadní stránce. To bylo hlavní. Ale trvalo to tak minutu. A pak zas 14 dní čekáš. Tady u toho čekám týden, ale úspěšnost tak 50%, takže jak to ABC . Jsem od Praglu, asi Tě zneužiju. Dík Luk P.S. škoda toho HOJe, ale třeba časem...

JJ, díky. Já už to měl rozepsaný a neviděl tím pádem při odesílání Tvoji odpověď.

........jednoduše pokud je střela manévrující s přetížením 7G "lead pursuit", může dostat cíl, který točí třeba 6G. Samozřejmě pak ale neletí v jeho brázdě - tam by ji při 9G obratu setřásl. Další věc je, že pokud simulátor dobře simuluje kromě akcelerace i deceleraci, tak ta střela letí kolem 3machů jen opravdu krátkou dobu. Na začátku ne a po vyhoření motoru to zas rychle klesá, takže při letech za Mig23 ve Falconu mám vyzkoušeno, že ve většině případů má ten Apex rychlost při dohonu cíle jen o trochu vyšší, než cíl. Z toho vyplývá, že i cca 7G limitovaný Apex je pěkně nebezpečný. Jiný je to ale u infra raket a těch se týkají ty zmiňované nejasnosti. Ještě jsem úplně nepochopil jak tyhle zbraně mohou lítat s nadběhem. Chápu ten krátkodobý nadběh R-73 těsně před zásahem. Chápu, že některé střely mají radarové zapalovače, takže si na poslední chvíli můžou rychlost a směr cíle zjistit. Možný je i nějaký datalink letounu nosiče - kdy by např. bylo možné pro zvýšení pravděpodobnosti updatovat let infra rakety z radaru letadla. Možná existuje i algoritmus, který na základě srovnání obrazů cíle v hlavici je schopen odhadnout směr a rychlost a přibližně nadběhnout. Možné je všechno, ale tady mi chybí informace. Myslím, že v tomhle to Falcon 4 trochu přehání a R-23T, která tam létá s nadběhem stejně jako R verze je dost nebezpečná. Další "lead pursuit" IR rakety tam jsou také R-27T, sidewindery vyšších verzí (určitě P,M,X), R-73, R-60 a MICA IR. nevíte někdo, jak je to doopravdy? Hlavní otázky: 1)"lead pursuit" IR raket 2) je na to v WoE položka (true/false)? 3) je ve WoE simulováno HOJ (home on JAM), kdy je radarem naváděná střela naváděna na zdroj rušení a letoun nosič tedy může přestat cíl ozařovat díky Luk

Díky kukulino . je to super, že existuje taky nějaké ČSSR fórum na mody k vojenským simům! Já jsem tedy původem Falconista a taky do toho tvořím. Vždycky mě ale nejvíc táhly 80tý léta a musím říci, že to není žádnej med editovat ten 10 let starý simulátor bez slušný dokumentace s podporou pouze Anglických fór a bez krajanů. Né, že bych Anglicky nerozuměl, ale když se pak člověk chce na něco zeptat, dá to hrozně práce sesmolit a vždycky jsem pak ve výsledku napnutý, jestli to někdo pochopí. Tady jsem si prošel pár příspěvků a musím říci, že mě to moc oslovilo. Všechno to jsou věci, které jsem jako nenapravitelný milovník "jednadvacítek" a "dvacettrojek" stále osamotě řešil a jak exot při tom stál tak trochu na okraji imperialistické Falconí komunity... . Tenhle WoE působí na první pohled pro modery přívětivě, jako by tak byl od začátku tvořený. Teď už tu nebudu rozšiřovat OT a asi se brzy ozvu v jiném příspěvku. Blbý je, že jsem teď přechodně úplně časově zasekaný, ale výhledově bych přispěl s pomocí (3D + 2D grafika mě živí). Luk

Zdar. Taky nemusím novinářská vyjádření k letadlům - ještě se mi nestalo aby někde neudělali botu (např. aspoň bitevní mig29, stíhací Su-25...atd). Zkorumpované armádní zakázky mi taky hodně pijou krev. Nadruhou stranu to jsou naše problémy a Gripen to degradovat nemusí. Mě se třeba švédská konstrukční škola líbí. A Gripen, který potřebuje méně než 1/3 techniků co F16 taky. A to i za cenu, že má třeba podstatně slabší motor. Má zas jiné přednosti a na mezinárodních cvičeních si vede moc dobře. Je to taková správná malá, mrštná a špatně viditelná lasička.