cover72

Také přeji všem příjemné prožití zbytku svátků a nového roku.

Mě samotnému se bohužel "extreme" joystick od Logitechu definitivně odebral do věčných lovišť a vzhledem k rychlosti, s jakou moje auto a práce konzumují moje peníze, resp. čas jsem nucen se simulátory dočasně seknout.

A propos - tímto bych chtěl využít tento thread k rozloučení se se všemi starými známými - Kukulino, Blackrat i dalšími - na dobu blíže neurčitou. Díky za zprostředkované simulátorové zážitky a diskuse vámi, byl to příjemně strávený čas...

___________

Akorát se ještě příležitostně stavím nakouknout, jestli nediskutujete o něčem z mých oblastí zájmu

No, já ho právě ztratil... Pro tebe platí asi totéž, co pro mě - tzn nainstalůovat weapons pack jul-06, manuálně tam přidat zbaní co jen najdeš a pak pokračovat dál od bodu 3).

Tak hotovo - ale ještě ke všemu to smaže profil pilota.

Postup pro aplikaci patche:

1) zazálohujte si WEAPONSDATA.ini a pilota

2) nainstalujte patch

3) stáhněte nový weaponeditor (pro WoI)

4) rozbalte ho někam jinam, než je složka weapons

5) normálně do něj merge-něte vaši zálohu WEAPONDATA.ini, následuje save as "weapondata.dat"

6) vzniklým weapondata.dat souborem přepište ten v adresáři weapons

Hotovka, všechny mašiny až na pár (to je ale asi jen můj problém daný neúplně obnoveným weapondata) nosí svoje zbraně. I MiG-21MF, co jsem na něj natrefil umí R-60 a Atolly.

Můžete pak ještě zkusit obnovit pilota/profil, to jsem nezkoušel (všiml jsem si až teď a už nemám čas)

Paráda, vytvořil jsem nový WEAPONDATA.ini na místě původního, použil weaponeditor a tím si úspěšně smazal i zbraně, které tam donynějška byly (ty defaultí) - jsem prostě génius.

A původní pre-patchnutý WEAPONDATA.ini samozřejmě zazaálohovaný nemám, takže ho teď hledám... chjo

PRotože jak jsem až teď vyčetl, musí se použít nový weapon editor. Super... Kdybych jen nejdřív četl manuály

Přeinstaloval jsem to přes původní (už mi z mého 250GB disku zbývá moc máýlo místa) a hrůza: ono to SMAZALO WEAPONS.INI!

Což je pravděpodobně důvodem, proč lukáš nemůže načíst ty rakety.

Zkusím reinstall weapons packu, jestli pomůže - ale mám obavu, že se teď možná info o zbraních skladuje v jiném souboru...

Napíšu až budu vědět víc.

Tak mě tak napadá - existuje pro WOE nějaký addon šturmovika Su-25 nebo třeba i -39? Protože jsem právě shlédl kus Udarnaje Sily s námětem na tuhle mašinku a LOMAC je na moc dlouho (ikdyž jsem si pořídil novou grafiku a konečně ho rozběhl)

Paráda, už to stahuju... Snad mi šílené O2 připojení s půlsekundovými lagy jdoucí přes shnilé pronajaté síťové vybavebá třetí firmy umožní to stáhnout :-(

Great news? Definitely.

Blackbird, could you please also modify flight model? SuperHornet has *stable* AoA of 45° and temporary infinite (Su-27 has stable 38° and temporary 280° - that's cobra) and Australian defense analyst, who has flown SuperBug has claimed, quote, "the analogue and early generation digital flight controls with hard-wired or hard-coded AoA limiters used in the Russian aircraft are a generation behind the Super Hornet and a much more experienced pilot will be required for the Russian types to match the ease with which the Super Hornet handles high alpha flight regimes "

Plus, some "stealth" simulation (may be trough jammers like the one on F-22A model here on cAce) would be nice - SuperBug has RCS <1 sq m, therefore it could be detected by Flanker's N011M radar at 75 instead of 130NM (according to ausairpower.net) and tracked for possibly less, than half of that (75/2NM) distance...

Oh and I forgot - is it possible to implement ALE-50 towed decoy somehow? Maybe like some super-chaff, causing temporary 100% jamming effect?

No, já nemám probléms AMRAAMem - ten funguej (fungoval) v pořádku - já mám problém s těmi J-11/Su-27SK. To právě ty klesají a stoupají, díky čemuž je ty Aim-120 netrefí...

Už se včera stalo... 8 na 8 se Su-27SK si mě docela krutě podalo - Aim-120 je vůbec nedokázaly trefit.

Trpí u mě totiž nějakým zajímavým bugem, kdy neustále klesají a stoupají, díky čemuž je AMRAAMy prostě netrefí a netrefí...

Dost depresivní.

Yepeehaw! SH je můj druhý nejoblíbenější stroj, a Fková verze zvlášť...

Akorát škoda, že to podle všeho bude mít kokpit verze A a letový model taky nic moc...

E/F má mít FM signifikantně odlišný díky větším LERX - mj. má i maximální AoA 45°, čímž v pásmu nízkých rychlostí na hlavu poráží Flankery s jejich 38° stab. AoA...

Ale stejně stahuju. A kdyžtak se prostě vrátím ke starému dobrému DI SuperHornetu "As used by the US. Navy"...

A je někde u toho i info, kdy by to tak orientačně mohlo vyjít?

Paráda, už putuje na disk. Mám sice raději F-8, ale A-7 je k tomu relativně blízko...

Many thanks to MK2 from cover72, Czech Republic

Jak je to s tím ne-tak-dávno inzerovaným fungl novým MiG-29? Už vyšel, nebo jak je to?

Jo a pěkný skin ;-)

Po nádhernej helipotvóre od Marca tu máme ďalší parádny mod: AV-8B Harrier II plus od bobrocka

 

http://forum.combatace.com/index.php?autoc...p;showfile=6681

Má to vlastní kokpit? Protože ten původní má takový HUD, že se s tím nedalo dělat vůbec nic 

Jinak mě teď definitivně vychcípl joystick, auto žere všechny finance a tak teď moc nelítám. Škoda...

Já vím, ten výpočet je pro 550kts TAS stíhačky a max. rychlost AAM - protože třeba takový SuperHornet je v pásmu nízkých rychlostí lépe manévrovatelný, než Su-27 (protože má větší LERXy a povolený stab. AoA než Sučko), takže se Sučka asi budou snažit držet rychlost tak nahoře, jak jen to jde - protože tam jim zase pomáhá přebytek výkonu, lepší poměr TTW a vztlak generovaný trupem.

S těmi čidly vím, že jsou nakláněcí - to jsem tě špatně pochopil; stále ale zůstává problém v IFF, což můžou zvládnout jen IR-imaginery střely [i dřív ale existovala protiletadlová raketa s touhle možností - nepotvrzenou - Roland SAM, který se prý takhle dal navádět v povelovém optickém módu (na opakovanou zteč)] - jinak je moc velké riziko zásahu vlastního letounu. Což mimochodem znamená, že R-73M2 (M1?) má BUĎ IR-imaginery čidlo, NEBO je to sakra nebezpečný mód bez IFF a asi se nebude reálně používat, NEBO je to fáma.

Fámu bycha asi vyloučil (to by to neříkal ten pilot MiG-29), takže to bude 1) nebo 2).

HOJ pokud vím WoE nemá nebo o něm nevím;

Ohledně schopnosti R-73 napadnout cíle zezadu nebo při druhé zteči - pozor, tohle umí (podle slováů na devětadvacítkách z letošního CIAFu) pouze nová R-73M1 (nebo dokonce M2), starší ne, a umí to pouze ve spolupráci s modernizovanou platformou/stíhačkou. Ohledně vlastností optiky/SŘP ruských AAM (zvláště těch infračervených) bych pak byl dost opatrný - moc se toho o nich neví a zvláště o nových se šíří obrovské množství bludů, zvláště propagovaných nadšenými rististy a loviči senzací.

Všeobecně považuji 90° zorný úhel za silně nepravděpodobný údaj - i pro střelu s IR-imagninery (Aim-9X, Python) by mohl být dost problém znovu najít cíl, který bude v jedné vteřině asi 3(350 * 2,5) + 282 = 1 157 metrů daleko - natož pro R-73. 90° je na analogové nebo jednodušší digitální zpracování prostě příliš, protože dostane moc malý zoom na moc malé rozlišení a už to neotočí. Nehledě na to, že při takové prudké otáčce střela přijde až o 70% rychlosti, kterou zase musí nabrat - a dohánět stíhačku. Pokud ta, přes kilometr (či dva) daleko, ještě odhazuje flares, zahltí čidlo, které si už tak není úplně jisto pozicí cíle a ztratí se mu.

Takže možnost simultánního sledování čidla je IMHO npravděpodobná - a pokud můžu soudit tak to je reálná alternativa pouze u IR-imaginery střel/čidel, protože ty by jako jediné dokázaly po otočení najít cíl, identifikovat ho vč. IFF dle typu a zničit.

Tedy teoreticky - jak už jsem psal, s poukazem na rychlostia fyziku to není tak pravděpodobné, resp. by bylo sandné vytvořit protitaktiku, která stíhač vyvede z kill-zone rakety.

===

Jinak ohledně lead pursuit - SW není vůbec potřeba. Tuto vlastnost má drtivá většian IČ raket i staršícha zkoro všechny SARH - u těsh starších se to dělalo fixací detekce změny úhlové rychlosti natáčení čidla rakety ku cíli, jestli to z mého popisu pochopíte? Prostě raketa přilétá rovně k cíli. Zafixuje si, s jakou úhlovou rychlostí se mění přímka čidlo-cíl a tu pak uměle dodržuje zatáčením - čímž vzniká jednodušší lead pursiut. Kroulík a Růžička, voj. rakety, naše vojsko 1985 :-)

==prison break===

Doufám, že se nedíváš na to na TV Noha s úděsným českým dabingem? Pokud an o a vyskytuješ se v okolí Prahy tak si snad přines disk a já ti tam nahraju 2. a většinu 3. série

No ono pozor - to z těch Falconů udělali novináři (staré, použité křápy).

Ve skutečnosti se jednalo o Belgické F-16AM, tedy stroje, které prošly modernizací MLU, což je staví na úroveň Falconů blk. 52. Plus zesílení draku, podvozku, obnovení panelů atd...

Je na tom jen hezky vidět schopnost našich médií všechno parádně překroutit

No asi tak, že odstatní výrobci odstoupili pro "netransparentnost řízení" (nenabízeli dost vysoké úplatky) a vzápětí po koupi byl schválen zákon, že se v okolnostech nákupu nesmí šťourat pod trestem odnětí svobody. Hmm...

Well, I've contacted the guy and found out I was wring - R-77 really is russian and is in arnament under designation RVV-AE and/or RVV-PD (RVV-AE-PD).

Only some ballistic missile production site remained on Ukraine - probably some of that had similar designaion and thus confused me. Sorry for mistake, everybody.

To ano, na ten Fulcrum se těším ještě o dost víc, než na Gripen. Nikdy jsem to letadlo nevýrazných parametrů a ze zkurumpované zakázky neměl rád

No, it's not. It claims "To date, the R-77 can be used by most of the Russian Air force " - and that's true. Russian Flankers and Fulcrums do have system integration enabling them to carry R-77, but russian air force does not use the few they got before soviet union splitted. And just now, you can see why - while Ukraine (or, more preciesly, Juscenko) is trying to get in NATO and relationships between Ukraine and RF are getting cold, service and spare parts could easily get too hard to get.

But well, wiki claims manufacturer of R-77 resides in RF, near Moscow - I'm bit puzzled/confused by this, because I've red it's made in Ukraine. I wrote to admin of server I found this info, he's expert on russian rocket technology (I only know fundamentals of few russian missiles - I'm more interested about western ones)

S R-77 je to takové zajímavé, protože ta raketa vlastně neexistuje. Po rozpadu SSSR se Rusko přeorientovalo na svoje rakety, a R-77 vyvinuli Ukrajinci - takže ve výzbroji ruských Flankerů není. Vývoj stojí, ukčka to nabízí někam do indie ale pokud vím tak bezúspěšně. Na ruských Su-27 se tedy doteď jako MRAAM používají R-27 verzí EP,ET,ER.

Jinak ohledně R-77 a Aim-9L,M - nad těmi je R-77 lepší. Čidlo, resp. CCM (counter-counter-measures, tedy odolnost vůči rušení/flares) by měla být srovnatelná, ale R-73 má podstatně větší zorný úhela dokáže hlavně o poznání lépe manévrovat - má vektorování tahu, což USA a vůbec západ dohnaly až před pár lety právě se zavedením 4. generace SRAAM (Aim-9X,IRIS-T,ASRAAM).

Porovnání R-73M2 a Aim-9X je asi tak takhle: SuperSidewinder má úplně jiný druh optiky a hl. zpracování (IR-imaginery oproti normálnímu IR u R-73), ale R-73M2 by zase mohla umět pár zajímavých věcí (mj. právě palbu "přes rameno" - ale o tom se informace rozcházejí a dost možná to byla plánovaná, ale následně zrušená feature [asi právě kvůli nemožnosti IFF a tedy hrozbě pro ostatní spřátelená letadla ve formaci]).

Tělo rakety, resp. aerodynamiku mají ale rusové možná o něco lepší - fyziku proudění měli vždycky lépe zmáknutou, ikdyž něco řešívali z pozice síly motoru.

Aim-9X je tedy o dost lepší po stránce CCM a PZ, ale R-73M2 na ni moc neztrácí po stránce aerodynamiky - protože Xko má dost velký odpor při zatáčení daný tím, že se nevzdali konvenčních canardů.

vrukboy: jo, to máš pravdu; takový SuperHornet by z tohoto úhlu pohledu mohl být velmi schopným strojem. Zvláště díky svému APG-79, který je tak vyspělý, že funguje v "decoupled cockpit modu" - tedy radar dodává pilotu i střelci/GiBovi naprosto rozdílné informace - tedy pilot má třeba radar v modu digfught/vertical scan, kdežto GiB v mapování terénu nebo track-while-scan.

An druhou stranu má Aim-9X off-boresight schopnost jen 60°- takže tolik to asi nepomůže.

V namu byly Aim-9 verzí A-G - pričemž Ačko bylo o něčem úplně jiném, než dnešní Sidewindery. Mělo to nechlazené ič čidlo z PbS,což mělo malou citlivost, umožňující opravdu napadení pouze ze zadní polosféry. Navíc bylo idlo vzhledem ke zvolené vln. délce dost citlivé na počasí - déšť to přislepil, resp. dnížil dosah, slunce to přeslepilo. Max. přetížení bylo 12-15g a min. dosah byl značně velký proto, že to mělo nekontaktní zapalovač - což pozor, to neměla ani R-60 o mono let později. Motor měl krátkou dobu hoření - 2 sec. - prostě impuls a pak to letělo setrvačností - proto malý dosah a manévrovatelnost (manévry zpomalují)

Dosah byl 900m (min.) - 4,5km (max).

Bčko bylo o něco lepší - některé série měly lepší motor s dobou hoření 20sec., čidlo pořád nechlazené PbS, ale s VF obvody s elektronkami - o něco lepší.

Právě Bčko mělo ve vietnamu PZ okolo 16%.

Zorný úhel u A i B byl 4°, úhlová rychlost sledování cíle 11°/sec, hlavice měla 4,5kg.

Aim-9B byla nejrozšířenějí a nejpoužívanější - vyrobilo se jich přes 80 000 ks.

Aim-9A a B byly oklamatelné flares, na které se navedly místo na letadlo.

Teprve Dčko byl přínos - čidlo pořád PbS, ale už chlazené, tedy flares ztrácí účinnost - můžou už fungovat jen jako oslepení, ale raketa se na ně nenavádí.

Motor měl dobu hoření 60 sec. - díky tomu se zvětšil dolet na 18km.

Zorný úhel u Dčka byl 2,5°a úhlovou rychlost sledování cíle 12°/sec.

Dček se ale vyrobilo jen asi 1000ks.

Od Dčka byla přímo odvozená verze Aim-9Gm která byla prakticky totéž s tím, že se elektronky nahradiyl tranzistory - kvůli startům na katapultech, které elektronky ničily. Díky tomu (resp. programu SEAM) se i zvedla citlivost a bylo možné vést palbu na cíle letící v převýšení, resp. mimo přesnou osu letu americké stíhačky, bylo možné nastavit čidlo do slaved-modu (směroval ho pilot nebo radar), min. dosah se také zmenšil.

Gček se yvrobilo něco přes 2100ks.

Verze D,G a H měly dosah 18km díky motoru Rocketdyne Mk.36.

Letectvo (USAF) pak svoje Bčka přestavělo na standard "E", známý taky jako "LAP" - low altitude performance. Dostalo to chlazení termoelektrické (Peltierovy články - podle směru, jakým se do toho pouští proud to chladí, nebo hřeje) - to umožňovalo, aby bylo chlazení v provozu celou dobu letu - Dčka a ostatní předchozí, s chlazením tekutým kyslíkem, museli po zapnutí chlazení (k zachycení cíle) do relativně krátké doby raketu odpálit, jinak došel dusík a bylo to k ničemu., výkonnější motor.

Úhlová sledovací rychlost se parádně zvedla na 16,5°/sec, dosah byla ale jen 4,2km - motor byl stejný, jako u verze B.

Ečka se pak dále přestavovala na verzi Aim-9J, a tady už to začíná o něčem být. Měly už pouze polovodičové obvody, citlivější čidlo, které dokázalo rozlišit mezi teplem plynů forsáže a teplem motoru, přeneseným do trupu, mělo to rychlejší serva a tedy i reakce, bylo to lehčí, nevadilo tomu počasí, lepší řídící plošky (dvojitě zahnuté delta plošky vepředu), snížená kouřivost motoru, dost obtížně oklamatelné flares.

Max. přetížení se orpoti dřívějším verzím zdvounásobilo někam ke 30g - to díyk těm dvojitě zalomeným canardům, které se nelámaly.

Vyrobilo se jich asi 10 000, ale až PO roce 1972.

Aim-9L je ale teprve revoluční. "Lima" byla třetí generace, vyvinutá právě na základě zkušeností z vietnamu.

IČ čidlo už nikoli z PbS, ale ze slitiny InSb, chlazenou Argonem, laserovou přibližovací roznětku, zase lepší motor a 9kg předfragmentovanou hlavici, odpalovanou v kruhovém svazku.

Díky tomu všemu to byla raketa all-aspect - naváděla se a s velmi dobrou úspěšností (PZ zvednutá k 70-80%) zasahovala cíl ze všech palebných úhlů vč. zepředu a z boku.

BYla podstatně zlepšena min. vzdálenost a výkony v "dogfight módu" - v boj. podmínkách bylo dosaženo PZ 86% při palbě z 800m (Falklandy, 14 sestřelů).

Vyrobeno bylo přes 16000ks.

Mko bylo ještě o něco lepší - trochu levnější, chladící médium bylo v uzavřeném okruhu - takže opět, umožňovalo to (jako verze J) prakticky neomezenou dobu provozu čidla a zachycování cíle.

IČ čidlo a hl. vyhodnocovací obvody se ještě zlepšily, byl potlačen vliv země, ještě zlepšena odolnost proti Flares - v drtivé většině případů je raketa ignoruje.

Motor (zase Mk.36 jako u verze G námořnictva) má zase ještě o něco menší kouřivost a dolet zase 18km.

Aim-9X - kouřivost skoro nulopvá, dolet daleko přes 20km, IČ-imaginery čidlo (nevidí bod, ale počítačový obraz nepřítele s rozlišením 128x128px), neoblafnutelná, manévruje s přetížením 60g, má vektorování tahu.

PZ k 98% - prakticky jistota zásahu. Dokonce je možné naprogramovat, na jaké místo stroje (kokpit, motory) se má raketa trefit. Čidlo Aim-9X využívá i evropská tuším ASRAAm nebo IRIS-T - něco z toho.

________________________

Suma sumárum - nepleťte si Aim-9 1. generace vietnamské éry (PZ 0.16) s 3. nebo dokonce 4. generací (PZ 0.86-0.98).

S AIm-7 to bylo podobné - ve verzi Aim-7F/M to byla výborná a spolehlivá raketa, verze Aim-7E byly překomplikované šunty.

Jediné, co může konkurovat Aim-7M je R-73, resp, R-73M, která to předčí v možnostech off-boresight boje.

Jediné, co se dá srovnávat s Aim-9X je R-73M2 a Python 5, přičemž R-73M2 ještě pořád nemá IČ-imaginery čidlo.